FUTURISMUS
Futurismus byl avantgardní (průkopnický, objevný) umělecký směr. Pro tento směr je charakteristické odmítání všech dosavadních kulturních a uměleckých hodnot. Tím se futurismus stal hnutím odmítajícím jakoukoli tradici. Cílem futuristů bylo ukázat moderní uspěchanou a rušnou dobu, kterou nekritizovali, ale která se jim líbila. Častým námětem byla technika. Z toho vyplynula jejich snaha o rychlost, které dosahovali, např. v poezii, zkratkovitostí a jednak proměnlivostí básnického rytmu. Futurismus byl velice nacionální, schvaloval válku, kterou považoval za jediný možný způsob, jak očistit svět od jeho nešvarů (tj. od všeho starého). Tento směr byl populární především v Itálii a Rusku. Futurismus měl velký vliv na konstruktivismus a imažinismus - literární směr v ruské literatuře v období 1918-1927, název je odvozen z francouzského slova image. tzn. obraz, metafora, členové hnutí prosazovali přednost básnického obrazu před smyslem básně, byli patrně ovlivněni imagismem v anglické poezii, který reagoval na poezii viktoriánského období, básně byly psány většinou volným veršem a často vyjadřovaly osobní pocity a bohémská témata, méně patrný je jeho vliv i na surrealismus a celou řadu dalších uměleckých směrů.
Ačkoli lze některé trendy vedoucí ke vzniku futurismu sledovat v literatuře dříve, za vznik futurismu bývá považován tok 1909, kdy v Itálii vydal italský básník Filippo Tommaso Marinetti futuristický manifest v pařížském listu Le Figaro. V tomto manifestu shrnul program futurismu do několika základních bodů: krása neklidu, rychlosti a boje poezie odvahy a revolty. Prakticky zde prezentovali triumf člověka nad přírodou. V roce 1910 vydali podobný manifest malíři a v roce 1912 architekti.
V literatuře vytvořili futuristé ve snaze ještě více zdůraznit rychlost teorii osvobozených slov, tzn. slova nebo jen hlásky ve větě či ve verši, byla vytržena z kontextu a skládala se bez ohledu na jejich logické vazby a pravidla syntaxe. O futurismu lze říci, že jeho myšlenky (především dynamika a důraz na mládí) přežívají v literatuře dodnes ve sci-fi literatuře (cyberpunk). Představitele: Filippo Tommaso Marinetti (Ital), Vladimír Vladimirovič Majakovskij (Rus), Stanislav Kostka Neumann (Čech).
Ve výtvarném umění byl futurismus v této oblasti velmi podobný kubismu, cílem bylo dostat zobrazovaný předmět do pohybu, přes tento pohyb se dostali až k abstrakci.Představitelé čeští: Bohumil Kubišta, Otto Gutfreund (sochař), Růžena Zátková. Světoví představitelé: Umberto Boccioni, Giacomo Balla, Gino Severini, Carlo Carra, Kazimir Malevič, Luigi Russolo, Marcel Duchamp.
Architektonicky se futuristé klonili k jednoduchosti, snažili se využít nové materiály (beton) a nové kombinace: sklo-kov, beton-sklo aj. Představitel: Antonio Sant Elia
V hudbě nedošlo k výraznému prosazování futurismu, každopádně hlavní cíle hudebního futurismu nebyly odlišné od cílů celého hnutí. Někteří odborníci se domnívají, že futuristická víra v techniku a mládí předznamenala směry typu techno.
